Ráno nás budí projíždějící vlak, vyspali jsme se solidně. Chrněli jsme všichni tři v autě. Káru máme velkou, tak nebyl problém. Vstávali jsme brzo, už kolem sedmy. Vyjeli jsme směrem na most Royal Bridge, chvíli jsme bloudili, ale v 8 jsme byli na mostě a skoro sami,takže ok. Asi hoďku jsme se kochali kaňonem, který vyhloubila řeka Arkansas a vážně hodně vysokým mostem. Pak razíme dál, na horké prameny Poncha Springs, ve kterých jsme se chtěli trochu polehnout a zregenerovat polámaný těla. Zastavili jsme na benzíně, že se jako zeptáme kudy kam za prameny, ale to jsme asi neměli dělat… Prej že tu prameny jsou,ale nejsou veřejně přístupné. Hm,holt se vracíme k autu a on ten syčák Dodge nejde nastartovat. Celkem problém, pač jsme byli asi 120 mil od domova. Všichni tři jsme „zdatní“ auto mekánici,takže otevíráme kapotu a chytře civíme do motoru. Jediný co zvládáme je zkontrolovat olej. Opět úplně nahodou potkáváme místního kovboje. Auto mu smrdělo hnojem a měl psa z Československa,to je jediný jak bych ho popsal. Působili jsme na něj zřejmě hodně bezradně a tak se nám snažil všelijak pomoct. Sháněl nám opravdový mekániky, půjčovnu aut, odvoz do Denveru… Nakonec by nás jeho kamarád hodil domů za 160$, plus ještě oprava auta nebo odtah, takže výlet by se celkem prodražil. Už bezradně kroutim všim co v autě máme a najednou zázrakem chytlo. Ještě jsme stihli poděkovat všem místním za ochotu a nasedli jsme do našeho draka a zmizeli po dálnici do Denveru. Další cíle výletu byly odloženy na neurčito. Celkem se nám cesta o dost zkrátila a podle mě jsme to nejhezčí bohužel neviděli. Velké písečné duny čekají na jindy, zřejmě na říjen…
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment